Nejsem si jistá, jestli tentokrát není mé doporučení
zajímavé knížky trochu mimo. Ne že bych si nebyla jistá tím titulem, to ne,
zaručeně je to kniha, kterou s dobrým svědomím doporučuju. Jen si nejsem
jistá, že adresuju svůj knižní tip správným čtenářům. Nicméně to přesto zkusím.
Budu totiž doporučovat kuchařku.
Nebojte se, nejsem z této knihy tak nadšená kvůli
receptům a nebudu vás nenápadně motivovat, abyste se pokoušeli vařit nebo péct.
O recepty tu vlastně skoro ani nejde (ačkoli jsou praktické a docela
jednoduché). Jsem nadšená z textů, které se vlastně vaření přímo netýkají.
Kuchařka se jmenuje Zpátky domů, napsala ji Hana Michopulu a je báječná. Takhle
krásně vyvedená knížka se spoustou barevných fotografií by se mohla nazývat
manifestem konzervativních hodnot, prohlášením rodičovské odpovědnosti či deklarací
svobody ženy v praxi. Oč jde? Vysvětlím.
Hana Michopulu pracovala jako šéfredaktorka slavného
časopisu o vaření a byla velmi úspěšná. Jak sama přiznává v úvodu své
knihy, její časopis psal o poctivém domácím vaření, bio surovinách a zdravém
stravování, avšak ona sama (stejně jako její kolegyně) se živily rychlým
občerstvením, na domácí vaření nikdy neměla čas, a tak je šidila polotovary.
Zastavila ji jedna poznámka jejích dětí. Pochybovaly totiž o tom, že by maminka
dokázala sama upéct narozeninový dort. V krátké době na to její děti
onemocněly a musely dodržovat přísnou dietu. Co na to maminka – úspěšná
šéfredaktorka? Zůstala doma, aby vařila.
Návrat do domácí kuchyně pro ni znamenal návrat k jiným
hodnotám. Příprava pokrmů dostala najednou ještě další rozměr než jen nasycení
hladového žaludku, stala se vyznáváním lásky, potvrzováním rodinné či přátelské
vzájemnosti, obdarováním. Je příjemné a osvobozující číst o tom, že dort nemusí
být přesně symetrický a poleva dokonale hladká a lesklá. Předpokládá se, že se
možná trochu sveze našišato a poleva bude vyhlížet lehce upatlaně. To ale vůbec
nevadí. Neděláte to přece jako soutěž tvořivosti. Vaření je pro radost. Autorka
předvídá, že ne každého může vaření lákat hned na plný úvazek. Proto nezapomíná
na výstražná upozornění. Zkusit vařit neznamená připoutat se k plotně a na
všechno ostatní zapomenout. Třeba vás zláká jediná disciplína, jediné jídlo,
které ovládnete dokonale a originálně jako nikdo jiný. Možná se stanete
specialistou na víkendové snídaně. Budete připravovat jediné jídlo
v týdnu, ovšem tak brilantně a tvořivě, že si všichni budou myslet, jak
skvěle vaříte. Vaření také znamená být spolu. Pohromadě v jedné kuchyni,
olizovat lžíce od polevy a smát se… takové vzpomínky tvoří rodinnou historii,
v takových chvílích je možné hovořit o všem. V takové chvíli je domov
více domovem a láska má své hmatatelné vyjádření.
Člověk by nečekal, že kuchařská kniha velmi jasně a zpříma
připomene, na čem v životě vlastně záleží.
Michopulu, Hana: Zpátky domů, Smart Press 2007.
Žádné komentáře:
Okomentovat