Zahrej to pomalu

Hledala jsem nějaké cédéčko s hudbou, která by se hodila k žehlení. Probírala jsem sloupeček barevných krabiček a nic neladilo s mou náladou. Nevěděla jsem pořádně, co chci, a to se pak vybírá těžko. Nakonec jsem do přehrávače vložila nahrávku Beethovenových klavírních sonát. Jak dlouho jsem je neposlouchala? Ani nepamatuju. Některé z nich snad naposledy ještě za studia, když jsem je cvičila a analyzovala. Byla jsem zvědavá, jestli si je budu aspoň trochu pamatovat.

Jasně, že pamatovala. Něco, co člověk sám hrál, nemůže úplně zapomenout! S velkým potěšením jsem se vnořila do proudu hudby. Některá zvlášť oblíbená místa mi způsobovala slastné chvění, jaké může přivodit jen dotek opravdové krásy. Připomínala jsem si pocity, s nimiž jsem ony pasáže hrávala. Tady ta figura v basech, ta chtěla vždycky pěkně uvolněné zápěstí, jinak to neznělo dost plně. A tady ten běh! Vždycky jsem se do něj vrhala s rizikem, že v tom tempu všechny tóny správně netrefím. Tak trochu jako na klouzačce. Člověk se odrazí a pak jede a už to nemůže nějak moc ovlivnit. Přitom každý jednotlivý tón je důležitý a nesmí chybět.

Usmívala jsem se svým vzpomínkám a těšila se na další známá místa. Jen mi vadilo, že interpret hraje tak rychle. Vůbec jsem si nestačila vychutnat, co jsem chtěla postřehnout do všech podrobností. Pětku jsem si musela pustit ještě jednou. Proletěla mýma ušima tak zběsile, že jsem se ani nenadála a byl konec. Tak znovu a znovu. Pustila jsem si ji celkem třikrát za sebou a pořád jsem neměla dost. „Zahrej to pomalu!“ chtělo se mi zvolat, ale nebylo na koho volat, aby zpomalil. S nahrávkou se člověk nedohodne.

Bylo mi zvláštně. Cítila jsem se podobně, jako když člověk ochutná trošku něčeho velmi lahodného a chtěl by ještě přidat nebo opakovat. Ještě jednu čokoládovou pralinku, ještě jednu zralou třešni, ještě jednu sklenku vína. Vychutnat si ten požitek. Prožít tu chuť naplno. Pomalu užívat té slasti. A v tom mne to napadlo. Odložila jsem překvapeně žehličku, protože můj nápad byl nečekaný. „Zahraju si to sama,“ oznámila jsem sama sobě nahlas.