neděle 20. listopadu 2011

Louskání ořechů


Přišla jsem domů z práce a už byla tma. Snědla jsem zbytek zelňačky, co Adélka uvařila k obědu, a postavila jsem si vodu na čaj. Převlékla jsem se do pohodlného domácího oblečení a přemýšlela jsem, co bych tak měla dělat. Žehlit? Uklízet? Vařit? Něco upéct? Strašně se mi do ničeho nechtělo.
Upřímně řečeno bych šla nejraději spát, to ale přece jenom nešlo. Maminka přece nemůže spát, když je ještě den. Maminka musí něco kutit, aby dávala dobrý příklad dětem. Co bych jen tak mohla…? Rozhlížela jsem se po kuchyni, jestli mě něco neosloví. Nějaká drobná nenáročná práce, která by se dala vykonávat nejlépe vsedě. Nic mi nepřipadalo zvlášť naléhavé, nic nehořelo, ani na mne naléhavě nevolalo. Také ode mne nikdo nic nepožadoval, na nic se neptal, ani si mne vlastně nikdo nevšímal. Do oka mi padla proutěná ošatka s ořechy stojící v rohu na zemi. Vánoce skoro za dveřmi, neškodilo by nalouskat zase trochu ořechů, napadlo mne. Ty, co jsem vylouskala minulou sobotu, jsme už snědli. Jakmile se někde na dosah ocitne miska ořechových jader, všichni chodí nápadně nenápadně kolem a uzobávají tak dlouho, dokud je co. A zanedlouho bude třeba myslet na pečení vanilkových rohlíčků. Bylo rozhodnuto.
Na obdélníkový dřevěný podnos jsem si připravila tři misky. Jednu s nevylouskanými ořechy, druhou na vylouskaná jádra a třetí na skořápky. Pro louskáček a hrnek s čajem jsem se do kuchyně vrátila a všechno jsem to přinesla k nízkému stolku v pokoji. Usadila jsem se pohodlně do křesla, pustila jsem si hezký film a louskala jeden ořech za druhým. Šlo mi to dobře od ruky a zanedlouho jsem měla jednu misku plnou skořápek a druhou zpoloviny naplněnou krásnými jádry ořechů. Cítila jsem se velmi užitečně. Odpočívala jsem, koukala na film, popíjela čaj a přitom jsem vlastně pilně pracovala. Bylo mi fajn. Sem tam jsem ochutnala kousek oříšku, abych zkontrolovala, jsou-li dost chutné. Byly.
Když byla miska s ořechy prázdná, došla jsem si pro další do spíže, kde jich v košíku ještě bylo dost a dost. Louskala jsem a louskala. Zdálo se mi, že jsem dosáhla ryzího nefalšovaného potěšení. Odpočinek, který vypadá jako práce? Pohodlně usazená u filmu a čaje, a přesto užitečná. Ach!

Žádné komentáře:

Okomentovat