„Musím si brát něco jiného?“ ptal se mne manžel za deset minut půl jedné na Nový rok. Měl na sobě pohodlné tepláky, které nosí pouze v soukromí domova. „Mám si brát nějaké svátečnější kalhoty?“ tázal se tónem, který dával tušit, že k tomu nemá nejmenší chuti.
Uvažovala jsem, jestli je skutečně potřebné nutit manžela, aby se převlékal ke svátečnímu novoročnímu obědu. Proč vlastně se namáhat? Vždyť je to den jako každý jiný! Včera večer jsme šli spát pozdě, ráno jsme si přispali a po krátké dopolední procházce na mrazivém vzduchu je nám doma v teple zase dobře. Proč si dělat násilí? „Proč se vůbec tak dřeš v kuchyni? Nestačila by nám polívka a nějaké zbytky od včerejška?“ jako by sledoval mé myšlenky můj manžel. Ale nedalo se to už změnit, bylo uvařeno, napečeno, nachystáno. Stůl jsem prostřela svátečním bílým servisem na bílém damaškovém ubruse a ke každému talíři jsem složila látkový zlatobílý ubrousek. Na přípitek jsem vyleštila sklenice na vysokých nožkách a do skleněných svícnů nasadila nové svíčky. Musela jsem to dělat? Bylo to skutečně nutné?
Jenže já jsem chtěla, aby dnešní oběd byl sváteční, mimořádný. Vždyť je Nový rok! První den nového roku je snad zvláštní ne? Něco nového začíná. Nový letopočet dává možnost oddělit se od starých věcí, které už v životě nechceme. Poskytuje také optickou hranici rozhodnutím pro něco lepšího. Při přípitku si můžeme navzájem něco hezkého popřát nebo si vzájemně požehnat.
Život bez slavností je jako poušť bez oáz. Novoroční oběd může být trapnou zastaralou tradicí bez obsahu, ale to by byl jedině náš problém. Není to vada toho zvyku! Jen na nás záleží, jaký obsah budou mít naše zvyky, do jaké míry si budeme uvědomovat, proč co děláme. Bude to hezké začít nový rok společným slavnostním obědem. Budeme si ho dlouho vychutnávat, budeme si povídat a smát se a přát si to nejlepší. V běhu všedních dnů nebývá čas ani na damaškový ubrus, naleštěné sklenky nebo slavnostní přípitky. V trysku všedních hodin, jsme rádi, když se vůbec všichni sejdeme u jednoho stolu!
„Ano, vem si nějaké jiné kalhoty, bude to lepší,“ usmála jsem se na manžela a sama jsem si šla sundat zástěru a přičísnout si vlasy. Vždyť máme novoroční oběd!
Žádné komentáře:
Okomentovat