Trapas

Plavání mi dělá dobře. Odpočinu si, vyčistím hlavu a ještě prospěju svému tělu. Voda nadnáší, a tak se mi námaha plavání nezdá být nijak veliká. Od té doby, co mi kamarádka Eva napsala, že každý den buďto plave nebo běhá (a to spolu máme jet na dva týdny k moři), chodím plavat dvakrát týdně (nechci vypadat jako její matka). Myslím, že mi to prospívá. Jsem zpevněná, pružnější a nezadýchávám se tak.

Většinou vyrážím večer po práci. Buď jdu rovnou z obchodu nebo se ještě zastavím doma, něco malého sním a vezmu si věci. Zkoušela jsem jít plavat i ráno, ale příčí se mi jít do práce celá rozmáčená, zplihlá a unavená. Večerní doba mi lépe vyhovuje. Nepotřebuju už nějak zvlášť vypadat, a ani nikomu nevadí, když pak po návratu domů zamířím rovnou do postele. Včera jsem šla plavat večer rovnou po práci. Ráno jsem si sbalila tašku s ručníkem a taštičkou se sprchovým gelem, tělovým mlékem a malinkou lahvičkou olejového odličovače očí. Až v šatně u bazénu jsem zjistila, že jsem si doma nechala plavky. Stalo se mi to za ty tři roky, co chodím plavat víceméně pravidelně, už podruhé. Tehdy poprvé, asi tak před rokem, jsem se málem rozplakala. Připadala jsem si totálně nemožně. Zapomenout plavky? To dokáže jen dokonale trapná osoba. Chvíli jsem zhluboka dýchala, až mi ta situace přišla vlastně legrační, a pak jsem se vrátila k pokladně. Pobaveně jsem svěřila svůj problém paní, co prodávala vstupenky. Oznámila jsem jí, že si musím zajít domů pro plavky. Ona mne stejně pobaveně, když jsem se za necelou hodinu vrátila s plavkami, pustila k bazénu znovu, a to na původní vstupenku. Myslím, že jsem ji rozveselila a podezřívám ji, že si mne od té doby pamatuje. Vždycky se na mne tak přátelsky usmívá.

Tentokrát jsem se ovšem pro plavací úbor domů trapně nevracela. Vyřešila jsem to jinak. Když jsem svou příhodu vyprávěla manželovi, v tomto místě se vyděsil. „Tys plavala bez plavek?“ Rozesmála jsem se. Uklidním i vás. Ne, neplavala. Zjistila jsem, že mám na sobě černé kalhotky a černou elastickou košilku, tudíž černé plavky v celku. Myslím, že si nikdo ničeho nevšiml. (Tak mě neprozraďte.)