středa 20. dubna 2016

Peču teď čískejky


Nejsem fanda do receptů. Nesbírám je. Pokud už si nějaký přečtu, snažím se posoudit, čemu z toho, co znám, se podobá. Tak třeba tenhle předpis na úžasné čajové sušenky, co právě obíhá kolem většiny mých kamarádek a okouzluje půvabně naaranžovanými fotkami výsledného produktu, po bližším prostudování ukázal, že jde o běžné linecké sušenky. Klasický poměr 3 : 2 : 1. Jen to vykrajovali jinými formičkami. S pravidly pro piškot taky mnoho nových kouzel neuděláte, stejně jako s těstem kynutým, třeným nebo křehkým. Většina receptů jsou totiž varianty těch několika základních.
Znám spoustu žen, mezi nimi například je i moje maminka, které pečlivě schraňují všechny recepty, na něž kde narazí a vůbec přitom nepřemýšlejí, jestli se náhodou nejedná o dvě stě padesátou variaci na jedno téma. Prostě recept. Nový. Pak se ovšem stane, že vánočního cukroví máme sice dvacet pět druhů, ale kdyby je člověk ochutnával se zavázanýma očima, nepozná žádný rozdíl. Všechno chutná stejně.
Často se recepty na stejný pokrm liší složitostí postupu, množstvím umazaného nádobí nebo náročností na použité suroviny. Jako třeba příprava bezinkového sirupu. Objevila jsem tolik postupů a v mnoha případech nechápu, proč tak jednoduchou věc dělají lidé tak složitě.
Nicméně přesto se stane, že člověk narazí na recept s principem dosud nevyzkoušeným. Obvykle mě zaujme něco, co mi někde chutnalo. Zkoumám, jak to asi vyrobili, co jsou hlavní suroviny a jaké byly výrobní postupy. Někdy na to přijdu, někdy ne. Je to jeden z důvodů proč ráda chodím jíst do restaurací, kde dobře a vynalézavě vaří. Inspiruje mne to.
Nedávno jsem si všimla, že si naše Anička v kavárně dává cheesecake, takový ten tvarohový dortík. Nikdy jsem ho nepekla, v naší rodinné tradici se nevyskytoval. Že bych to vyzkoušela? Prozkoumala jsem několik receptů a prodrala se k tomu, který mi připadal nejzákladnější. Nebylo to těžké a podařil se výborně. Abych nabyla jistoty, upekla jsem jej v různých chuťových variantách ještě několikrát za sebou. A co teprve, až budou zralé jahody! Myslím, že jsem to zvládla. Nový kousek přibyl do mého repertoáru. Mám radost. (A moje rodina taky.)


Žádné komentáře:

Okomentovat