čtvrtek 23. května 2013

Dary nedokonalosti



Dlouho jsem tuhle knížku nechala odpočívat v polici. Nechtělo se mi do ní. Vůbec mě svým názvem nelákala. Říkala jsem si, že patlat se zase v nějakých negacích se mi fakt nechce. Pak jsem ale měla dojem, že nějak nemám co číst a že bych jako knihkupec měla být důsledná a aspoň nakouknout do obsahu. Jak mám prodávat něco, o čem nic nevím? Tak jsem si tu knížku vzala, že ji alespoň prolistuju, abych měla představu, o čem je. Nakonec se ukázalo, že je to po dlouhé době kniha, ve které se mi chce podtrhávat.

Ta ženská, Brené Brownová, je jako moje sestra. Píše o tomtéž jako já! Jenomže já píšu příběhy, ona zaznamenává výzkum. Já tvořím beletrii, ona poradenskou literaturu. Ovšem docházíme ke stejným závěrům. Zdá se mi, že dost žen v mém věku řeší podobné věci. Nejspíš jsme dozrály do jisté životní etapy, kdy jsme schopné uvidět a přijmout různé své slabosti, chyby a bolesti. Možná konečně dokážeme pohlédnout samy sobě do tváře.

Pravděpodobně autorka neobjevila nový světadíl. Dokázala však příjemným způsobem shrnout zásadní poznatky o principech života v plnosti. Podtitul knížky zní: Zapomeňte na to, kým byste podle svých představ měli být, a přijměte to, kým jste. Jak pravdivé... Když se přestaneme ohlížet na to, co si pomyslí lidé, když opustíme svůj perfekcionismus, když opustíme otupování a bezmocnost, ustrašenost a strach ze tmy, svou potřebu jistoty, úzkost a pochybnosti o sobě, přestaneme se srovnávat a začneme pěstovat hry a odpočinek, klid a ztišení, smysluplnou práci a samozřejmě smích, tanec a zpěv, náš život nabere grády. Může se stát životem v plnosti.

Moc se mi líbí zejména kapitola o hojnosti a nedostatku. Důkazem hojnosti není množství nabytých statků ale vděčnost. Žiju tedy v hojnosti. Důkazem úspěšnosti není všeobecné uznání, ale dobrý pocit z tvořivé práce. Mám tedy uznání. Důkazem bohatství není stav konta, ale hojnost zpěvu, smíchu a tance. Jsem tedy bohatá. A vy?

Brené Brownová: Dary nedokonalosti, Návrat domů 2012

Žádné komentáře:

Okomentovat