Něco za něco

Eggerichs Emerson Dr.: Láska a úcta, Návrat domů, Praha 2012.

Podle výběru titulů, které v posledních týdnech doporučuju, protože mne zaujaly, by se mohlo zdát, že snad máme doma nějaké manželské potíže. Ne, není tomu tak. Ačkoli vždycky při čtení podobných knížek znovu a znovu odhaluju slabiny vlastní, manželovy i našeho manželství, opět a opět zjišťuju, že máme kam růst, co čistit a jak dělat věci lépe.

Pan doktor Eggerichs vychází ve své teorii, kterou popsal v této své knize, a kterou propaguje ve své celoživotní službě, z jednoho jediného biblického verše. Tajemství se skrývá v listu Efezským 5,33. Je to prosté: ženy potřebují vědět, že jsou milovány, muži nedokáží žít bez úcty. Pokud ženy nectí své muže, tito jim nedokážou projevovat lásku. Pokud jim neprojevují lásku, ženy si jich neváží. Kruh šílenství se roztáčí.

Protnout kruh šílenství můžeme motivací. Pokud začne žena svému muži projevovat úctu, dočká se jeho projevů lásky. Pokud muž začne ženě vyjadřovat lásku, dočká se její úcty. Vypadá to jako v pohádce, že? A žili spolu šťastně až do smrti. Ovšem pan doktor jde ještě dál. Tvrdí, že skutečný důvod pro lásku a úctu vlastně s manželským partnerem a jeho chováním či charakterem vůbec nesouvisí. Prokazovat lásku a úctu jsme povinni bezpodmínečně, to znamená bez toho, že by si ji náš manžel nebo naše manželka jakkoli zasloužili. Čistě jen proto, že Bůh to říká a že „cokoli byste učinili pro nejmenšího z mých bratří, mně jste učinili“. Lásku a úctu neprojevujeme proto, abychom měli lepší manželství (ačkoli to je také důležité), ale proto, abychom se líbili Kristu. Bingo! Co?

Jistě vás, stejně jako mne, napadne seznam výmluv a námitek. Pan doktor na všechno odpoví, všechno vyvrátí a mnohokrát zopakuje. A argumentuje dobře: „Je od nás pokrytecké, když uděláme něco, do čeho se nám nechce? Ne, je to známkou toho, že jsme zodpovědní lidé. Uctivé chování, když „úctu necítíme“, svědčí o zralosti, nikoli o pokrytectví.“

Rozhodla jsem se to vyzkoušet a dám vám vědět...