Prázdniny

Ačkoli už dávno nejsem studentka, dost dlouho nejsem učitelka, dokonce už zakrátko nebudu ani maminka studentek, přesto se na prázdniny vždycky moc těším. Je to zvláštní čas, v němž se spousta běžných zvyklostí mění. Vždyť i tramvaje jezdí jinak. O prázdninách se zdá, že by člověk mohl podnikat mimořádné věci. Aspoň já mám pocit, že je dělám.

Tak například si změním pracovní dobu (a jsem šťastná, že to můžu). Chodím do práce jen na odpoledne. Ráno totiž musím chodit plavat. Miluju letní plavání, ale nemám ráda davy. Štvou mě ječící děcka, co skáčou do bazénu těsně před můj obličej a stříkají mi vodu do očí. Přírodní koupání má kůže před dvěma lety nějak přestala snášet (asi potřebuju ten chlór), a tak musím chodit do bazénu, když v něm ještě skoro nikdo není. Poklidně si plavat za časného rána a mít před sebou klidnou hladinu, to patří k největším potěšením, jaká znám.

Podnikám pravidelné výpravy na trh a z toho, co pak přinesu domů, vařím jako někde na jihu. Taky budu trochu zavařovat. Určitě zavařím okurky ve sladkokyselém nálevu. Bez pochyby uvařím pár skleniček meruňkové marmelády, bez toho by to nebylo snad ani léto. A když seženu dost meruněk, budu je sušit na zimu. V kuchyni mám přes léto na stole červenobíle pruhovaný ubrus a na okně stejnou záclonku, protože nic letnějšího si neumím představit.

Během prázdnin uspořádám několik zahradních slavností, z toho jednu ke svým narozeninám. Upeču dort, nejspíš bude trochu nakřivo, ale všichni mi budou tvrdit, jak je výborný. Určitě pojedeme někam na výlet, půjdeme na prohlídku hradu nebo zámku, potom do místní cukrárny na zmrzlinu a své mamince odtud pošlu pohlednici.

Budu nosit letní šatičky a culík, aby mi nebylo horko vzadu na krku.

To se budu mít!

Co budete v létě dělat vy?