úterý 13. prosince 2011

Kramflíčky


Sobotní ráno, mlhavé, zamžené, chladné a neurčité. Spěchala jsem jen pro rohlíky k snídani. Nic víc jsem venku nechtěla. Fakt. Proto jsem se ani nelíčila. Jen jsem na sebe hodila dlouhý zimní plášť, kozačky a baret. Pod tím, nikomu to neříkejte, jsem měla teplé pyžamo. Nikdo z miláčků doma ještě nevstával a já jsem nechtěla štracháním v šatníku nikoho předčasně budit.

Obula jsem se do vysokých kozaček a vyběhla z domu. V chůzi jsem si ještě upravovala na hlavě baret a natahovala rukavice. Pak jsem zřetelným kývnutím pozdravila sousedku, která se po opačné straně ulice už z nákupu vracela. Pak přejelo několik aut za sebou a já jsem moha přejít přes křižovatku na chodník k samoobsluze. Přemýšlela jsem, jestli nepotřebuju koupit ještě něco jiného než jen čerstvé rohlíky k snídani, ale nic mě nenapadlo. Cupitala jsem po asfaltovaném chodníku a vtom jsem si to uvědomila! Já klapu. Moje podpatky pěkně ťukaly takovým příjemným vysokým tónem. Cítila jsem se hrozně dobře, tak nějak žensky. Hned jsem se pořádně narovnala, abych si tu chůzi jaksepatří užila. Trošku jsem zpomalila a pak zas trošku zrychlila. Hezký zvuk!

Málokteré moje boty takhle klapou. Nejspíš je to dáno materiálem, z něhož je vyroben podpatek. Možná i konstrukcí boty. Je to zajímavé, když jsem byla ještě holka, taky jsem měla jedny silně klapavé botky. Pamatuju si, že jsem se styděla v nich chodit například do hudební školy, protože tam to na chodbě v přízemí, kde se nacházelo houslové oddělení, vždycky znělo, jako kdyby někdo střílel ze samopalu. Takový hluk způsobovalo to moje klapání. Pan školník na mě jednou udělal takový přísný kukuč a zasyčel: „Psssst!“ Od té doby jsem chodila chodbou v hudebce po špičkách. Bála jsem se došlápnout na celé chodidlo, abych zase neklapala a pan školník se nezlobil, že ruším celé houslové oddělení.

Teď to na ulici zjevně nikomu nevadilo a já jsem si uvědomila, že je mi to vlastně příjemné. Velmi příjemné. Klapat si takhle po ránu ulicí, vyťukávat rytmem chůze rytmus své nálady. Nesla jsem domů čerstvé voňavé rohlíky a užívala si objevu velmi ženského a velmi nenáročného potěšení. Hezký začátek nového dne…

Žádné komentáře:

Okomentovat